Masarykův okruh slaví 90 let. Na startu prvního ročníku stály závodnické hvězdy

Ilustrační foto
Autor: Technické muzeum v Brně...

Vražedné zatáčky, spousta lesních úseků, dlouhá rovina po zrádných „kočičích hlavách“, kde se už před druhou světovou válkou jezdilo přes 200 kilometrů v hodině. Seznamte se s jubilantem – brněnský Masarykův okruh letos slaví devadesáté narozeniny. Již v dubnu 1930 započaly práce na trati a už 28. 9. se jel první závod. Letos si připomínáme i další výročí – 70 let od prvního závodu motocyklů a také 55. výročí prvního mistrovství světa motocyklů, které se jelo na této trati. Technické muzeum v Brně ve spolupráci se Sportmedia a ČAMS připravuje putovní výstavu k historii Masarykova okruhu a podílí se na přípravě akcí k tomuto výročí. Připomeňme si společně ty nejdůležitější historické události.

Na vytvoření nového závodního okruhu měli organizátoři – Československý automobilový klub pro Moravu a Slezsko (ČAMS) velmi krátkou lhůtu pouze několika měsíců. Bylo nutné upravit nejednotný povrch silnic, aby vozovka byla pevná, bezprašná, se zatáčkami jednostranně klopenými a patřičně rozšířenými. K úpravám bylo potřeba 7190 vagonů materiálu a denně na okruhu pracovalo 400 až 600 lidí. Práce na trati začaly v dubnu 1930 a už 28. září se konal první závod.

Do příprav se zapojila i Eliška Junková, která přislíbila pořadatelům pomoc se zahraniční propagací okruhu a získala pro spolupráci rovněž známého závodníka Hugo Urbana Emmericha. Na startu prvního ročníku do té doby neznámého závodu tak stáli třeba Nuvolari, Caracciola, Von Morgen, Borzacchini a další tehdejší hvězdy.

Původní trať měřila v letech 1930–1937 celkem 29 km 194 m, měla 60 zatáček vlevo, 68 vpravo, výškový rozdíl 240 m, maximální stoupání 7 %. Svými parametry připomínala známý německý okruh Nürnburgring. Velká část tratě v lesích, celkem 128 zatáček (Nürburgring měl dokonce 174 zatáček) a předlouhá rovina od Kývalky přes Veselku až k Bosonohám. Už v roce 1930 se tam jezdilo po dlažebních kostkách přes 200 kilometrů v hodině.

Respekt u jezdců budily zejména takzvané ostrovačické serpentiny. Vítěz prvního závodu von Morgen je označil za „vražedné“.

Historicky nejúspěšnějším závodníkem předválečné éry se stal Louis Chiron, vyhrál třikrát po sobě v letech 1931–1934. Naopak další legenda – Ital Tazio Nuvolari – musel Brno nenávidět až do smrti. Tolikrát tady byl blízko vítězství. Nakonec mu ale vždy něco triumf překazilo.

Ve druhé polovině předválečné éry Masarykova okruhu hráli prim němečtí jezdci von Stuck, Rosemeyer a Caracciola s revolučně řešenými vozy Auto Union (konstruktérem byl známý Ferdinand Porsche) a Mercedes Benz, na které nestačilo ani nadlidské úsilí „létajícího Mantovana“ Nuvolariho. O poslední vítězný zápis do kroniky Masarykova okruhu se postaral Caracciola v roce 1937.

Světová jména se vrátila na zkrácený Masarykův okruh znovu v roce 1949. O rok později se v přituhující atmosféře totalitního Československa tento kousek zopakovat nepodařilo, světové automobilové závody z Brna navždy zmizely a v roce 1950 se začala psát nová kapitola dějin Masarykova okruhu – ta motocyklová.

Následujících 14 ročníků tzv. „Závodů družby“ přivedlo do Brna na okruh opět závodníky světových jmen. Byli to např. Leonhard Fassl, Horst Kassner, Hans Baltisberger, Keith Cambell, Gerold Klinger, Ernst Degner, Hans Halmeier, Dickie Dale, Eric Hinton. Z našich slavných závodníků to byli zejména František Šťastný, Antonín Vitvar, Gustav Havel, Václav Parus, František Bartoš a další.

V roce 1964 byla trať opět zkrácena, tentokrát na 13,9 km, a rekonstruována. Došlo ke sjednocení povrchů, celá trasa byla vyasfaltována. Díky tomu zařadila FIM Brno v roce 1965 do kalendáře mistrovství světa motocyklů. Diváci se tedy mohli těšit z mezinárodní účasti motocyklových závodníků a tvořit jim nadšenou kulisu. Do moravské metropole se sjížděli jezdci vynikajících kvalit, jako např. Mike Hailwood, Giacomo Agostini, Phil Read, Bil Ivy, Jarno Saarinen, Luigi Taveri, Kent Andersson, Dieter Braun, a to je jen malá část těch, kteří každoročně lákali tisíce diváků na brněnský závodní okruh. Kromě zvučných jmen se na okruhu předváděly také motocykly světových značek jako MV Augusta, Honda, Yamaha, Suzuki, Morbidelli, Harley Davidson a další. Naše závodní značky jako Jawa a ČZ se mezi nimi bohužel začaly pomalu ztrácet.

Článek byl se souhlasem vydavatele převzat z Troubského hlasatele. Titulek je redakční.